Šlechtění

Původ Šlechtitelské stanice vinařské sahá k přelomu let 1901–1902, kdy byla zřízena „Zemská révová školka“ se sídlem ve Velkých Pavlovicích. Jejím cílem bylo nejprve napomáhat v boji proti největšímu škůdci révy — mšičce révokazu (Phylloxera vastatrix), který se na Moravě objevil poprvé v roce 1890 a později řešení nové šlechtitelské problematiky s využitím zákonitostí dědičnosti G. Mendela. K tomu jí sloužily vzorová vinice, mateční podnožová vinice a vlastní školka se stratifikačním skleníkem.

Ve vzorové vinici se vedly osvědčené a ušlechtilé odrůdy na amerických podnožích (pro různé půdní podmínky), v mateční vinici byly vedeny různé kultivary podnožové révy, ze kterých se získávaly řízky pro štěpování ve vlastní školce. Stagnace činnosti šlechtění byla zaznamenána v období 1. světové války a krátce po ní v důsledku nedostatku pracovních sil a zanedbání vinic. Ve dvacátých letech však již byl realizován dalekosáhlý plán soustavné šlechtitelské práce zahrnující přísnou negativní i pozitivní selekci zaručující množení odrůd s vysokou plodností. Vlastní činnost a rozmach šlechtění nastal až v padesátých a šedesátých letech, kdy byla Šlechtitelská stanice Velké Pavlovice ustavena specializovanou stanici pro metodické řízení obou úseků šlechtění révy. Udržovací šlechtění bylo zahájeno v roce 1943 s cílem postupně prohlubovat selekční práce a dosáhnout tím zlepšení některých neuspokojivých vlastností evropských odrůd révy. Tento proces byl a je důležitý u odrůd, které vykazují snížený výnos, zhoršený zdravotní stav, vyšší sprchavost apod. Probíhá od hromadné selekce přes selekci individuální a je ukončen klonovou selekcí, tj. vyhodnocením, přihlášením do státních odrůdových zkoušek až po uznání klonů a jejich následným využitím ve vinohradnické praxi. Celý dlouholetý proces pak vyústil v uznání klonů a jejich zapsání do Listiny povolených odrůd (LPO).

S novošlechtěním bylo započato v r. 1953, kdy byly zahájeny práce na křížení odrůd Miller Thurgau a Tramínu červeného, později známém novošlechtěnci Pálava. Na dalším novošlechtění se začalo intenzivně pracovat v roce 1960, s cílem vyšlechtit nový, jakostní, kultivar s intenzivní modrou barvou. Výchozím materiálem byly otec — Svatovavřinecké, matka Frankovka. Ve výnosu, jakosti i barevnosti překonal novošlechtěnec rodiče odstraněním sprchavosti Frankovky, výnosové nestálosti, hustozrnosti a náchylnosti k Botrytidě Svatovavřineckého.

Novošlechtěnec názvu André byl zapsán do LPO v roce 1980. Od té doby si úspěšně razí cestu vinařským světem, neboť jde o víno vysoce barevné, extraktivní, plné, s typickým tříslem a kyselinou a při správné agrotechnice vysoce úrodné. O víno je velký zájem nejen v ČR, zaslouženou pozornost a uznání sklízí v celém světě.

Ve Šlechtitelské stanici Velké Pavlovice byly započaty práce na vyšlechtění odrůd Pálava, Aurelius a Agni, které byly dokončeny později v Perné.

Mezi další novošlechtěnce ve státních odrůdových zkouškách patří kříženci: MT x Sg, 13/21, AN x BMR-E1-54/37, SV x FR-C­2/17, RV x TČ-E-54/16. V současné době se zaměřujeme na šlechtění nových kultivarů s vyšší odrůdovou specifikou a kvalitou a zlepšení odolnosti nebo tolerance vůči houbovým chorobám (Oidium, Perenespora).

Dnes hospodaří společnost na 37 ha vinic, na nichž je vysázeno 19 odrůd révy vinné zahrnujících 76 klonů ve stupních "S" a "E", které tvoří základ mateční vinice.